Komunikátory byly ruční komunikační zařízení, která sloužila pro meziosobní komunikace mnoha druhů. Mnohokrát sloužily komunikátory jako naváděč transportního paprsku i jako zameřovač osob. Komunikátory obvykle vysílají na subprostorové frekvenci.
Během 22. a 23. století byly komunikátory používány mezi výsadky nebo týmy, které se nacházely mimo loď, případně v situacích, kde nešlo použít klasický interní komunikaci nebo se to v dané chvíli nehodilo (TOS: "Mirror, Mirror").
Použitý design flip-top umožňoval členu hvězdné flotily mluvit přímo do zařízení, rozdávat rozkazy a hovořit s dalším personálem (TOS: "The Cage").
Během 24. století byly komunikátory integrovány do odznaků na uniformách a jsou známy jako "komunikační odznaky". Uživatelé již tedy nemuseli mluvit přímo do komunikátoru, avšak ho mohli zapnout a vypnout dotykem prstu. Komunikační odznaky se normálně začaly používat od roku 2344 (TNG: "Yesterday's Enterprise"). Ke konci 24. století se komunikátory skládaly z krystalické sloučeniny z křemíku, berylia, karbonu-70 a zlata (TNG: "Time's Arrow, Part I", "The Last Outpost").
Komunikační odznaky byly také navrženy k tomu, aby se automaticky aktivovaly při porušení obalu a pomohli při záchraně oběti (VOY: "Time and Again").
Při vstupu do počítače komunikátor osoby v konečném přihlášení do systému zahrne uživatelovi informace, tím umožňuje zjistit, kdo byl na počítači přihlášen (TNG: "The Drumhead").
Další druhy také vlastnily také komunikační zařízení (TOS: "A Taste of Armageddon", "Elaan of Troyius"; ENT: "Fallen Hero").